Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Květen 1945: hrdinství, nebo alibismus na poslední chvíli?

6. 05. 2010 15:05:32
Češi se při debatách kolem statečnosti, či nestatečnosti během 2. světové války dostávají především v otázce domácího odboje do schizofrenní situace. Od roku 1938 si v sobě v podstatě neseme pocit selhání a neschopnosti, který byl ještě znásoben vojenskou pasivitou při podobné situaci o třicet let později v srpnu 1968. Jsou to ale pocity oprávněné a nutné?

S nádechem ironie se říká, že Češi naposledy bojovali na Bílé hoře, a to ještě za ně válčily moravské pluky. Sice nám napravovali reputaci během 1. světové války legionáři, o dvacet let později jednotky na východní a západní a africké frontě, ale na domácí frontě jsme zcela zklamali. Podobně tomu bylo na samém konci války. České i Pražské povstání nebylo nic jiného, než snaha napravit pošramocenou pověst národa, za který bojují a umírají cizí.

Myslím, že sebemrskačství rozhodně není namístě. V důležitých dějinných zlomech 20. století selhával ne národ jako celek, ale jen jeho malá část – především politici. V třicátém osmém se spoléhali spíše na cizí pomoc, než na vlastní síly. Kapitulantství podpořila ještě vláda druhé republiky a Háchova podřízenecká mise, kdy 14. března 1939 předal zbytek okleštěného Česko-Slovenska do rukou Hitlerovi.

Podobně tomu bylo v srpnu 1968. Proti tankům se postavila ulice s holýma rukama, československé tanky a vojsko zůstaly v kasárnách. Tak o čí zbabělosti je vlastně řeč?

Je snad vůbec oprávněné zmiňovat se, že v květnu 1945 si Češi dělali jen alibi, kdy Němce hnali z východu Rusové a ze západu Američané s Angličany? Proti milionu mužů armády, která v české kotlině v tu dobu ještě zbyla, mohli Češi vzít jen zbraně protektorátní pseudoarmády, četnictva a policie. Že bude konec války 8. a 9. května, to víme dnes my, ale lidé tehdy netušili, jestli skončí konflikt za týden, nebo měsíc. Navíc nebylo nic jednoduššího, než v čekání přečkat, až se z obou stran přiženou armády a utnou německé řádění. Jít do takového boje, jehož výsledek sliboval předem spíše masakr a těžké krveprolití, znamenalo riskovat život doslova v posledních vteřinách.

Přesto šly tisíce Čechů do boje, jehož výsledek byl předem velmi nejistý. Jistě, v květnu 1945 bouchla i šest let potlačovaná nenávist, odhodlání vyřídit si s okupanty účty, pomstít se za dva tisíce sto dnů strachu, popravené a umučené. Výbuch zloby, který ještě dnes lidem v té době někdy vyčítáme a připisujeme k nedobru, byl přirozenou reakcí a najdete ho ve všech končících válkách. Potkalo to okupanty ve všech zemích i časech.

Poselství, které nám všichni bojovníci z května 1945 tehdy vyslali, je mnohem výraznější a důležitější, než si stále dokážeme uvědomit. I v hrdinství totiž platí, že je lepší pozdě, než nikdy.

Autor: Petr Hulinský | čtvrtek 6.5.2010 15:05 | karma článku: 31.68 | přečteno: 5480x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Monika Lorenzová

Jak se mi dařilo při obchodování

EsoBlog na téma PROČ SE MI NA FOREXU BEZDŮVODNĚ NEDAŘÍ? Nebo spíš, jak to zařídit, aby se dařit začalo. S pomocí blogu a meditace se to věřím nakonec povede.

17.10.2017 v 20:09 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 1 | Diskuse

Milan Šupa

Nacházejí se rozpory ve výrocích Krista?

Ježíš říkal, že když nás někdo udeří na pravou tvář, máme mu nastavit i druhou. On sám se však podle této zásady nezachoval.

17.10.2017 v 15:15 | Karma článku: 6.72 | Přečteno: 343 | Diskuse

Jaroslav Kvapil

Moře a čas: Finito

Následující text je pocitová črta inspirovaná jedním časně podzimním výletem na ostrov ve Středomoří. Jedná se vlastně o první část jakéhosi seriálu.

17.10.2017 v 14:27 | Karma článku: 3.53 | Přečteno: 93 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - VI.IX.MMXVII

Mágus Frater Saepes mi po dlhšej dobe poskytol náhľad do svojho magického denníka a dovolil, aby som sa na blogu podelil s jeho snovými víziami, pohľadom na svet a elitu či s psychedelickým zážitkom s rastlinou sily Diablove gule.

17.10.2017 v 13:28 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 129 |

Jana Slaninová

Bojuj na naší straně!

Omšelý dům na konci neznámé ulice se mi vůbec nezamlouval. „Tam budeme spát.“ oznámil nám průvodce. „To není dobrý nápad.“ řekla jsem.

17.10.2017 v 13:13 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 396 | Diskuse
Počet článků 90 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2377
Stínový ministr pro místní rozvoj ČSSD. V roce 1996 zvolen poslancem Parlamentu ČR, v letech 2002 až 2006 byl náměstkem primátora hl. m. Prahy a od roku 2006 je předsedou finančního výboru ZHMP. Je víceprezidentem Českého svazu taekwondo WTF, členem Českého olympijského výboru a čestným předsedou Českého paralympijského výboru. Více o autorovi na www.hulinsky.cz

Seznam rubrik

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.